incidentů v těchto službách může vážně ovlivnit jejich provoz, což může vést k výraznému
narušování ekonomické činnosti a fungování společnosti v širokém měřítku, a narušovat tak
důvěru uživatelů a způsobovat značnou újmu hospodářství Unie24.
V tomto bodě je uveden přehled subjektů spadajících do působnosti příloh II a III směrnice
o bezpečnosti sítí a informací, jakož i seznam jejich povinností. Identifikace provozovatelů
základních služeb je pokryta vyčerpávajícím způsobem s ohledem na její význam pro
harmonizované provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací v celé EU. Tento bod se
podrobně věnuje i definici digitální infrastruktury a poskytovatelů digitálních služeb. Zároveň
se zabývá možným začleněním dalších odvětví a podrobněji vysvětluje specifický přístup
k poskytovatelům digitálních služeb.
4.1 Provozovatelé základních služeb
Směrnice o bezpečnosti sítí a informací výslovně nestanoví, které konkrétní subjekty mají být
považovány za provozovatele základních služeb spadající do její oblasti působnosti. Místo
toho stanoví kritéria, která mají členské státy použít při určování společností typologicky
odpovídajících subjektům uvedeným v příloze II, jež budou považovány za provozovatele
základních služeb, a v důsledku toho se na ně budou vztahovat povinnosti stanovené směrnicí.
4.1.1 Typ subjektů uvedených v příloze II směrnice o bezpečnosti sítí a informací
V čl. 4 odst. 4 jsou provozovatelé základních služeb definováni jako veřejné nebo soukromé
subjekty, jejichž druh je uveden v příloze II směrnice a jež splňují kritéria stanovená v čl. 5
odst. 2. V příloze II jsou uvedena odvětví, pododvětví a druhy subjektů, u nichž musí členské
státy použít postup určování podle čl. 5 odst. 225. Mezi uvedená odvětví patří energetika,
doprava, bankovnictví, infrastruktury finančního trhu, zdraví, zásobování vodou a digitální
infrastruktura.
U většiny subjektů spadajících do „tradičních“ odvětví obsahují právní předpisy EU zavedené
definice, na které příloha II odkazuje. V případě digitální infrastruktury uvedené v bodě 7
přílohy II, včetně výměnných uzlů internetu (IXP), systému doménových jmen (DNS)
a registrů internetových domén nejvyšší úrovně (TLD), tomu tak však není. Proto se v zájmu
vyjasnění uvedené definice níže podrobně vysvětlují.
1) Výměnný uzel internetu (IXP)
Pojem „výměnný uzel internetu (IXP)“ je definován v čl. 4 odst. 13 a blíže vysvětlen v 18.
bodě odůvodnění, přičemž jej lze popsat jako síťové zařízení umožňující propojení více než
dvou nezávislých, technicky samostatných systémů, a to primárně pro účely usnadnění
výměny dat zasílaných prostřednictvím internetu. Výměnný uzel internetu lze rovněž popsat
jako fyzické místo, na němž si více sítí může vzájemně vyměňovat data prostřednictvím
24
25
Viz 2. bod odůvodnění.
Postup určování je podrobněji popsán níže v bodě 4.1.6.
20
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents