BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ: STRATEGICKÝ KONTEXT Česká republika (dále jen „ČR“) se nachází ve stále složitějším bezpečnostním prostředí, které již několik let prochází zásadní proměnou. Velkou roli hraje kritická závislost státu a celé společnosti na moderních technologiích a kyberprostoru jako takovém. Kybernetické hrozby dnes dosahují bezprecedentní úrovně, což významně souvisí s rozmachem digitalizace společnosti. Pokračuje trend, kdy se mnoho tradičních bezpečnostních hrozeb zcela nebo alespoň částečně přesouvá do kyberprostoru a dává vzniknout novým hrozbám, specifickým pro toto prostředí. Dochází rovněž k silnějšímu prolínání různých hrozeb a hybridizaci bezpečnostního prostředí, jehož dynamiku a rozsah umocňuje právě kyberprostor a moderní technologie. Všechny tyto hrozby mají jedno společné – jsou již natolik komplexní, že podrobují zkoušce důvěru veřejnosti ve stát a jeho instituce a v krajních případech mohou narušit stabilitu země, společnosti a demokratické uspořádání státu. Předpokladem pro přijímání a zavádění účinných opatření pro bezpečné fungování kyberprostoru je v první řadě schopnost státu a bezpečnostních složek porozumět dynamicky se rozvíjejícím hrozbám. Zajišťování kybernetické bezpečnosti dnes výrazně přesahuje technologickou rovinu a vyžaduje ucelený přístup. Při jejím řešení je třeba vzít v úvahu i specifické politické, ekonomické, societální, kulturní či jiné aspekty a zájmy, které ovlivňují využívání naší závislosti na moderních technologiích a kyberprostoru. Diplomatická, právní, vzdělávací a další netechnická opatření jsou nezbytným nástrojem pro boj s kybernetickými hrozbami a budování odolné informační společnosti. Lze identifikovat růst intenzity využívání kyberprostoru pro prosazování zahraničněpolitických zájmů států. ČR je dlouhodobě cílem kybernetické špionáže, jejímž záměrem jsou zejména státní instituce. Takto získávané informace útočníkovi poskytují výhodu při diplomatických jednáních, oslabují vyjednávací pozici ČR a ohrožují její strategické zájmy. Cílem státních aktérů přitom nejsou pouze orgány veřejné moci, ale rovněž se projevuje rostoucí zájem i o důležité soukromé subjekty, jako jsou malé a střední podniky s významným know-how, jakož i o akademickou sféru či výzkumné instituce. Zvýšené riziko průmyslové špionáže v podnicích, akademické a výzkumné sféře je úměrné rozvoji průmyslu v ČR a jeho dopady mohou výrazně oslabit naši konkurenceschopnost. Státní a nestátní aktéři, mnohdy Operační domény podporovaní nebo tolerovaní ze strany států, Kyberprostor byl uznán jako operační provádí cíleně škodlivé, ofenzivní kybernetické doména vedle domény pozemní, operace. Kyberprostor je relativně novou námořní, vzdušné na summitu NATO ve Varšavě v roce 2016. Další operační doménou a není překvapením, že doménou mezi stávajícími byl uznán dochází k navyšování armádních rozpočtů na vesmír v Londýně roku 2019. kybernetické aktivity napříč státy NATO i zbytku světa. Lze tedy objektivně identifikovat vzrůstající význam vojenských operací v kyberprostoru a na určitých případech i trend intenzivního rozvoje schopností v této 5

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents