je v čl. 16 odst. 4 uvedeno pět konkrétních parametrů, které musí poskytovatelé digitálních
služeb zohlednit. V této souvislosti je Komise na základě čl. 16 odst. 8 zmocněna přijmout
prováděcí akty, v nichž tyto parametry podrobněji popíše. Bližší vymezení těchto parametrů
bude součástí prováděcího aktu, kterým se stanoví bezpečnostní prvky zmíněné v bodě 4.4.2 a
který se Komise chystá na podzim přijmout.
4.4.4 Regulační přístup založený na rizicích
V článku 17 se stanoví, že poskytovatelé digitálních služeb podléhají dohledu příslušných
vnitrostátních orgánů formou následných kontrol. Členské státy musí zajistit, že příslušné
orgány přijmou opatření, pokud mají k dispozici důkazy, že poskytovatel digitálních služeb
nesplňuje požadavky stanovené v článku 16 směrnice.
Kromě toho je Komise na základě čl. 16 odst. 8 a 9 zmocněna přijímat prováděcí akty v
souvislosti s bezpečnostními požadavky a požadavky na hlášení incidentů, což posílí
harmonizaci na úrovni poskytovatelů digitálních služeb. Kromě toho se v čl. 16 odst. 10
stanoví, že členské státy nesmějí ukládat poskytovateli digitálních služeb žádné další
bezpečnostní požadavky nebo požadavky na hlášení incidentů nad rámec těch, které jsou
stanoveny v této směrnici, s výjimkou případů, kdy jsou tato opatření nezbytná k zabezpečení
jejich základních státních funkcí – zejména pokud jde o zajištění národní bezpečnosti – a k
umožnění vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů.
A konečně, vzhledem k přeshraniční povaze poskytovatelů digitálních služeb směrnice
neuplatňuje model souběžné vícenásobné pravomoci, ale přístup vycházející z kritéria
primárního usazení společnosti v EU38. Tento přístup umožňuje, aby se na poskytovatele
digitálních služeb uplatnil jeden soubor pravidel s jedním příslušným orgánem odpovědným
za dohled, což je zvláště důležité, neboť mnoho poskytovatelů digitálních služeb nabízí své
služby v mnoha členských státech současně. Uplatnění tohoto přístupu minimalizuje zátěž
poskytovatelů digitálních služeb spojenou s dodržováním předpisů a zajišťuje řádné
fungování jednotného digitálního trhu.
4.4.5 Pravomoc
Jak již bylo uvedeno, podle čl. 18 odst. 1 směrnice o bezpečnosti sítí a informací podléhá
poskytovatel digitálních služeb pravomoci členského státu, v němž má svou hlavní
provozovnu. Pokud daný poskytovatel digitálních služeb nabízí služby v EU, ale není na jejím
území usazen, pak mu čl. 18 odst. 2 ukládá povinnost, aby v Unii určil svého zástupce.
V takovém případě podléhá společnost pravomoci členského státu, v němž je usazen její
zástupce. Pokud poskytovatel digitálních služeb poskytuje služby v určitém členském státě,
ale neurčil v EU svého zástupce, členský stát může v zásadě proti tomuto poskytovateli
digitálních služeb přijmout opatření, neboť porušuje povinnosti, které pro něj ze směrnice
vyplývají.
38
Viz zejména článek 18 směrnice.
35
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents