je v čl. 16 odst. 4 uvedeno pět konkrétních parametrů, které musí poskytovatelé digitálních služeb zohlednit. V této souvislosti je Komise na základě čl. 16 odst. 8 zmocněna přijmout prováděcí akty, v nichž tyto parametry podrobněji popíše. Bližší vymezení těchto parametrů bude součástí prováděcího aktu, kterým se stanoví bezpečnostní prvky zmíněné v bodě 4.4.2 a který se Komise chystá na podzim přijmout. 4.4.4 Regulační přístup založený na rizicích V článku 17 se stanoví, že poskytovatelé digitálních služeb podléhají dohledu příslušných vnitrostátních orgánů formou následných kontrol. Členské státy musí zajistit, že příslušné orgány přijmou opatření, pokud mají k dispozici důkazy, že poskytovatel digitálních služeb nesplňuje požadavky stanovené v článku 16 směrnice. Kromě toho je Komise na základě čl. 16 odst. 8 a 9 zmocněna přijímat prováděcí akty v souvislosti s bezpečnostními požadavky a požadavky na hlášení incidentů, což posílí harmonizaci na úrovni poskytovatelů digitálních služeb. Kromě toho se v čl. 16 odst. 10 stanoví, že členské státy nesmějí ukládat poskytovateli digitálních služeb žádné další bezpečnostní požadavky nebo požadavky na hlášení incidentů nad rámec těch, které jsou stanoveny v této směrnici, s výjimkou případů, kdy jsou tato opatření nezbytná k zabezpečení jejich základních státních funkcí – zejména pokud jde o zajištění národní bezpečnosti – a k umožnění vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů. A konečně, vzhledem k přeshraniční povaze poskytovatelů digitálních služeb směrnice neuplatňuje model souběžné vícenásobné pravomoci, ale přístup vycházející z kritéria primárního usazení společnosti v EU38. Tento přístup umožňuje, aby se na poskytovatele digitálních služeb uplatnil jeden soubor pravidel s jedním příslušným orgánem odpovědným za dohled, což je zvláště důležité, neboť mnoho poskytovatelů digitálních služeb nabízí své služby v mnoha členských státech současně. Uplatnění tohoto přístupu minimalizuje zátěž poskytovatelů digitálních služeb spojenou s dodržováním předpisů a zajišťuje řádné fungování jednotného digitálního trhu. 4.4.5 Pravomoc Jak již bylo uvedeno, podle čl. 18 odst. 1 směrnice o bezpečnosti sítí a informací podléhá poskytovatel digitálních služeb pravomoci členského státu, v němž má svou hlavní provozovnu. Pokud daný poskytovatel digitálních služeb nabízí služby v EU, ale není na jejím území usazen, pak mu čl. 18 odst. 2 ukládá povinnost, aby v Unii určil svého zástupce. V takovém případě podléhá společnost pravomoci členského státu, v němž je usazen její zástupce. Pokud poskytovatel digitálních služeb poskytuje služby v určitém členském státě, ale neurčil v EU svého zástupce, členský stát může v zásadě proti tomuto poskytovateli digitálních služeb přijmout opatření, neboť porušuje povinnosti, které pro něj ze směrnice vyplývají. 38 Viz zejména článek 18 směrnice. 35

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents