2. Národní strategie pro bezpečnost sítí a informačních systémů Podle článku 7 směrnice o bezpečnosti sítí a informací mají členské státy přijmout národní strategii pro bezpečnost sítí a informačních systémů, kterou lze považovat za rovnocennou pojmu „národní strategie kybernetické bezpečnosti“ (NCSS). Smyslem národní strategie je vymezit strategické cíle a vhodná politická a regulační opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti. Koncepce národní strategie kybernetické bezpečnosti je zhusta využívána na mezinárodní úrovni i v Evropě, zejména v kontextu spolupráce agentury ENISA s členskými státy na národních strategiích, ze které nedávno vzešla aktualizovaná příručka osvědčených postupů v oblasti národních strategií kybernetické bezpečnosti2. V tomto bodě Komise objasňuje, jak směrnice o bezpečnosti sítí a informací zlepšuje připravenost členských států, když po nich požaduje, aby přijaly robustní národní strategie pro bezpečnost sítí a informačních systémů (článek 7). Tento bod je věnován těmto aspektům: a) oblasti působnosti strategie a b) jejímu obsahu a postupu přijetí. Jak je podrobněji popsáno níže, správné provedení článku 7 směrnice o bezpečnosti sítí a informací je zásadní pro dosažení jejích cílů a vyžaduje, aby byly pro tento účel přiděleny adekvátní finanční i lidské zdroje. 2.1 Oblast působnosti národní strategie Podle znění článku 7 se povinnost přijmout národní strategii kybernetické bezpečnosti vztahuje pouze na odvětví uvedená v příloze II (energetika, doprava, bankovnictví, finanční trhy, zdravotnictví, dodávky a distribuce pitné vody a digitální infrastruktura) a na služby uvedené v příloze III (on-line tržiště, internetový vyhledávač a služba cloud computingu). V článku 3 pak směrnice konkrétně uvádí zásadu minimální harmonizace, podle níž mohou členské státy přijímat nebo ponechat v platnosti ustanovení, jejichž cílem je dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů. Uplatnění této zásady na povinnost přijmout národní strategii kybernetické bezpečnosti umožňuje členským státům do této strategie zahrnout i jiná odvětví a služby než ty, které jsou uvedeny v přílohách II a III směrnice. Podle názoru Komise a s ohledem na cíl směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, jímž je vysoká společná úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii3, by bylo vhodné vypracovat národní strategii, která zahrnuje všechny relevantní rozměry společnosti a hospodářství, a ne jen odvětví a digitální služby, na něž se vztahuje příloha II a III směrnice. To je v souladu s osvědčenou mezinárodní praxí (viz pokyn ITU a analýza OECD uvedené níže) i se směrnicí o bezpečnosti sítí a informací. Jak je vysvětleno níže, je to zejména případ orgánů veřejné správy odpovědných za jiná odvětví a služby než ty, které jsou uvedeny v přílohách II a III směrnice. Veřejné orgány 2 ENISA, National Cyber-Security Strategy Good Practice (Osvědčené postupy v oblasti národních strategií kybernetické bezpečnosti, 2016). K dispozici na adrese: https://www.enisa.europa.eu/publications/ncss-goodpractice-guide. 3 Viz čl. 1 odst. 1. 5

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents