2. Národní strategie pro bezpečnost sítí a informačních systémů
Podle článku 7 směrnice o bezpečnosti sítí a informací mají členské státy přijmout národní
strategii pro bezpečnost sítí a informačních systémů, kterou lze považovat za rovnocennou
pojmu „národní strategie kybernetické bezpečnosti“ (NCSS). Smyslem národní strategie je
vymezit strategické cíle a vhodná politická a regulační opatření v oblasti kybernetické
bezpečnosti. Koncepce národní strategie kybernetické bezpečnosti je zhusta využívána na
mezinárodní úrovni i v Evropě, zejména v kontextu spolupráce agentury ENISA s členskými
státy na národních strategiích, ze které nedávno vzešla aktualizovaná příručka osvědčených
postupů v oblasti národních strategií kybernetické bezpečnosti2.
V tomto bodě Komise objasňuje, jak směrnice o bezpečnosti sítí a informací zlepšuje
připravenost členských států, když po nich požaduje, aby přijaly robustní národní strategie pro
bezpečnost sítí a informačních systémů (článek 7). Tento bod je věnován těmto aspektům: a)
oblasti působnosti strategie a b) jejímu obsahu a postupu přijetí.
Jak je podrobněji popsáno níže, správné provedení článku 7 směrnice o bezpečnosti sítí a
informací je zásadní pro dosažení jejích cílů a vyžaduje, aby byly pro tento účel přiděleny
adekvátní finanční i lidské zdroje.
2.1 Oblast působnosti národní strategie
Podle znění článku 7 se povinnost přijmout národní strategii kybernetické bezpečnosti
vztahuje pouze na odvětví uvedená v příloze II (energetika, doprava, bankovnictví, finanční
trhy, zdravotnictví, dodávky a distribuce pitné vody a digitální infrastruktura) a na služby
uvedené v příloze III (on-line tržiště, internetový vyhledávač a služba cloud computingu).
V článku 3 pak směrnice konkrétně uvádí zásadu minimální harmonizace, podle níž mohou
členské státy přijímat nebo ponechat v platnosti ustanovení, jejichž cílem je dosáhnout vyšší
úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů. Uplatnění této zásady na povinnost přijmout
národní strategii kybernetické bezpečnosti umožňuje členským státům do této strategie
zahrnout i jiná odvětví a služby než ty, které jsou uvedeny v přílohách II a III směrnice.
Podle názoru Komise a s ohledem na cíl směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů,
jímž je vysoká společná úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii3, by bylo
vhodné vypracovat národní strategii, která zahrnuje všechny relevantní rozměry společnosti
a hospodářství, a ne jen odvětví a digitální služby, na něž se vztahuje příloha II a III směrnice.
To je v souladu s osvědčenou mezinárodní praxí (viz pokyn ITU a analýza OECD uvedené
níže) i se směrnicí o bezpečnosti sítí a informací.
Jak je vysvětleno níže, je to zejména případ orgánů veřejné správy odpovědných za jiná
odvětví a služby než ty, které jsou uvedeny v přílohách II a III směrnice. Veřejné orgány
2
ENISA, National Cyber-Security Strategy Good Practice (Osvědčené postupy v oblasti národních strategií
kybernetické bezpečnosti, 2016). K dispozici na adrese: https://www.enisa.europa.eu/publications/ncss-goodpractice-guide.
3
Viz čl. 1 odst. 1.
5
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents