komplexním souboru měřitelných údajů, na nichž budeme měřit pokrok směrem k výsledkům, kterých musíme dosáhnout.“5 Výše uvedené také zahrnuje politické posouzení toho, zda je na financování realizace strategie možné zajistit významný rozpočet. Současně je nutný i popis zamýšlené oblasti působnosti strategie a jednotlivých kategorií zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru, které by měly být zapojeny do přípravy jednotlivých cílů a opatření. Tento první krok lze splnit prostřednictvím cílených seminářů s vysokými úředníky ministerstev a politiky, které budou moderovat odborníci na kybernetickou bezpečnost s profesionálními komunikačními dovednostmi, kteří dokáží zdůraznit důsledky nulové nebo slabé kybernetické bezpečnosti pro moderní digitální ekonomiku a společnost. Druhý krok – Vypracování obsahu strategie Strategie by měla obsahovat podpůrná opatření, načasované kroky a klíčové ukazatele výkonnosti pro výsledné hodnocení, dolaďování a zdokonalování po stanoveném prováděcím období. Tato opatření by měla podporovat cíl, priority a výsledky, které byly stanoveny jako hlavní zásady. O potřebě zahrnout podpůrná opatření hovoří čl. 7 odst. 1 písm. c) směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Doporučuje se vytvoření řídící skupiny, které bude předsedat věcně příslušné ministerstvo a která bude řídit přípravný proces a usnadňovat sběr vstupů. V praxi toho lze dosáhnout zřízením řady přípravných skupin příslušných úředníků a odborníků zaměřených na klíčová všeobecná témata – například vyhodnocování rizika, krizové plánování, řešení incidentů, rozvoj dovedností, zvyšování povědomí, výzkumný a průmyslový rozvoj atd. Samostatně by pak každé odvětví (např. energetika, doprava atd.) bylo vyzváno, aby vyhodnotilo dopady svého zapojení, včetně přidělení potřebných zdrojů, a zainteresovalo určené provozovatele základních služeb a poskytovatele klíčových digitálních služeb do stanovování priorit a předkládání návrhů v rámci přípravného procesu. Zapojení odvětvových zainteresovaných stran je nezbytné i s ohledem na potřebu zajistit harmonizované provedení směrnice napříč odvětvími a zároveň zohlednit odvětvová specifika. Třetí krok – Budování správního rámce Aby byl správní rámec účelný a účinný, měl by být založen na klíčových zainteresovaných stranách, prioritách zjištěných během přípravného procesu a na omezeních a kontextu vnitrostátních správních a politických struktur. Bylo by žádoucí zajistit přímé podávání zpráv na politickou úroveň s tím, že rámec by měl mít rozhodovací pravomoc i pravomoc přidělovat zdroje a měl by mít vstupy od odborníků na kybernetickou bezpečnost i zainteresovaných stran z průmyslových odvětví. Na správní rámec odkazuje čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice o bezpečnosti sítí a informací, který výslovně vyžaduje „povinnosti vládních orgánů a dalších relevantních subjektů“. 5 Výňatek z národní strategie kybernetické bezpečnosti Spojeného království na období 2016–2021, str. 67. 7

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents