komplexním souboru měřitelných údajů, na nichž budeme měřit pokrok směrem k výsledkům,
kterých musíme dosáhnout.“5
Výše uvedené také zahrnuje politické posouzení toho, zda je na financování realizace strategie
možné zajistit významný rozpočet. Současně je nutný i popis zamýšlené oblasti působnosti
strategie a jednotlivých kategorií zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru,
které by měly být zapojeny do přípravy jednotlivých cílů a opatření.
Tento první krok lze splnit prostřednictvím cílených seminářů s vysokými úředníky
ministerstev a politiky, které budou moderovat odborníci na kybernetickou bezpečnost s
profesionálními komunikačními dovednostmi, kteří dokáží zdůraznit důsledky nulové nebo
slabé kybernetické bezpečnosti pro moderní digitální ekonomiku a společnost.
Druhý krok – Vypracování obsahu strategie
Strategie by měla obsahovat podpůrná opatření, načasované kroky a klíčové ukazatele
výkonnosti pro výsledné hodnocení, dolaďování a zdokonalování po stanoveném prováděcím
období. Tato opatření by měla podporovat cíl, priority a výsledky, které byly stanoveny jako
hlavní zásady. O potřebě zahrnout podpůrná opatření hovoří čl. 7 odst. 1 písm. c) směrnice o
bezpečnosti sítí a informací.
Doporučuje se vytvoření řídící skupiny, které bude předsedat věcně příslušné ministerstvo a
která bude řídit přípravný proces a usnadňovat sběr vstupů. V praxi toho lze dosáhnout
zřízením řady přípravných skupin příslušných úředníků a odborníků zaměřených na klíčová
všeobecná témata – například vyhodnocování rizika, krizové plánování, řešení incidentů,
rozvoj dovedností, zvyšování povědomí, výzkumný a průmyslový rozvoj atd. Samostatně by
pak každé odvětví (např. energetika, doprava atd.) bylo vyzváno, aby vyhodnotilo dopady
svého zapojení, včetně přidělení potřebných zdrojů, a zainteresovalo určené provozovatele
základních služeb a poskytovatele klíčových digitálních služeb do stanovování priorit a
předkládání návrhů v rámci přípravného procesu. Zapojení odvětvových zainteresovaných
stran je nezbytné i s ohledem na potřebu zajistit harmonizované provedení směrnice napříč
odvětvími a zároveň zohlednit odvětvová specifika.
Třetí krok – Budování správního rámce
Aby byl správní rámec účelný a účinný, měl by být založen na klíčových zainteresovaných
stranách, prioritách zjištěných během přípravného procesu a na omezeních a kontextu
vnitrostátních správních a politických struktur. Bylo by žádoucí zajistit přímé podávání zpráv
na politickou úroveň s tím, že rámec by měl mít rozhodovací pravomoc i pravomoc přidělovat
zdroje a měl by mít vstupy od odborníků na kybernetickou bezpečnost i zainteresovaných
stran z průmyslových odvětví. Na správní rámec odkazuje čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice o
bezpečnosti sítí a informací, který výslovně vyžaduje „povinnosti vládních orgánů a dalších
relevantních subjektů“.
5
Výňatek z národní strategie kybernetické bezpečnosti Spojeného království na období 2016–2021, str. 67.
7
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents