ohledu na to, zda se zdroj potenciální zranitelnosti nacházel vně nebo uvnitř dotčené společnosti. Klíčová opatření          plné provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací, rychlé přijetí nařízení o novém mandátu pro agenturu ENISA a evropském rámci pro certifikaci58 Evropským parlamentem a Radou, společná iniciativa Komise a průmyslu ohledně stanovení zásady „povinné péče“ za účelem snížení zranitelností produktů/softwaru a podpory „bezpečnosti již od fáze návrhu“, rychlé provedení plánu reakce na velké přeshraniční incidenty, zahájení posouzení dopadů s cílem prověřit, zda může Komise v roce 2018 předložit návrh na zřízení odborné sítě pro kybernetickou bezpečnost a Evropského výzkumného a odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost na základě bezprostřední pilotní fáze, podpora členských států při určování oblastí, v kterých lze zvážit podporu společných projektů kybernetické bezpečnosti z Evropského obranného fondu, jednotné kontaktní místo v celé EU pro pomoc obětem kybernetických útoků, které by poskytovalo informace o nejnovějších hrozbách a soustředilo na jednom místě praktické rady a nástroje v oblasti kybernetické bezpečnosti, opatření ze strany členských států pro začlenění kybernetické bezpečnosti do programů dovedností, elektronické veřejné správy a kampaní ke zvýšení povědomí, opatření ze strany průmyslu na zintenzivnění odborné přípravy pracovníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a přijetí přístupu „bezpečnost již od fáze návrhu“, pokud jde o výrobky, služby a procesy. 3. ZAVEDENÍ ÚČINNÉHO KYBERNETICKÉHO ODRAZOVÁNÍ ZE STRANY EU Účinné odrazování znamená zavést rámec opatření, která jsou jak důvěryhodná, tak i odrazující pro potenciální útočníky a pachatele kybernetických trestných činů. Dokud se pachatelé kybernetických útoků – nestátní i státní – kromě neúspěchu nebudou mít čeho obávat, budou mít jen malou motivaci, aby se o ně přestali pokoušet. Ústředním prvkem účinného odrazování je účinnější reakce donucovacích orgánů zaměřená na odhalení, vysledování a stíhání pachatelů kybernetických trestných činů. K tomu se připojuje potřeba, aby EU podporovala své členské státy v rozvoji kapacit kybernetické bezpečnosti dvojího užití. Kybernetické útoky můžeme zvrátit, pouze když zvýšíme šance na dopadení a stíhání těch, kteří je páchají. Kybernetické útoky by se měly bezodkladně vyšetřit a pachatelé by měli být pohnáni před spravedlnost, nebo by měla být přijata opatření umožňující patřičnou politickou nebo diplomatickou reakci. V případě velké krize s významným mezinárodním a obranným rozměrem by vysoká představitelka mohla možnosti, jak adekvátně reagovat, předložit Radě. Jeden krok ke zlepšení trestněprávní reakce na kybernetické útoky už byl učiněn přijetím směrnice o útocích na informační systémy59 v roce 2013. Tím se stanovila minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti útoků na informační systémy, jakož i operativní opatření ke zlepšení spolupráce mezi orgány. Směrnice zajistila významný 58 59 COM(2017) 477. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy. 13

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents