ohledu na to, zda se zdroj potenciální zranitelnosti nacházel vně nebo uvnitř dotčené
společnosti.
Klíčová opatření
plné provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací,
rychlé přijetí nařízení o novém mandátu pro agenturu ENISA a evropském rámci pro
certifikaci58 Evropským parlamentem a Radou,
společná iniciativa Komise a průmyslu ohledně stanovení zásady „povinné péče“ za
účelem snížení zranitelností produktů/softwaru a podpory „bezpečnosti již od fáze
návrhu“,
rychlé provedení plánu reakce na velké přeshraniční incidenty,
zahájení posouzení dopadů s cílem prověřit, zda může Komise v roce 2018 předložit
návrh na zřízení odborné sítě pro kybernetickou bezpečnost a Evropského výzkumného a
odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost na základě bezprostřední pilotní fáze,
podpora členských států při určování oblastí, v kterých lze zvážit podporu společných
projektů kybernetické bezpečnosti z Evropského obranného fondu,
jednotné kontaktní místo v celé EU pro pomoc obětem kybernetických útoků, které by
poskytovalo informace o nejnovějších hrozbách a soustředilo na jednom místě praktické
rady a nástroje v oblasti kybernetické bezpečnosti,
opatření ze strany členských států pro začlenění kybernetické bezpečnosti do programů
dovedností, elektronické veřejné správy a kampaní ke zvýšení povědomí,
opatření ze strany průmyslu na zintenzivnění odborné přípravy pracovníků v oblasti
kybernetické bezpečnosti a přijetí přístupu „bezpečnost již od fáze návrhu“, pokud jde o
výrobky, služby a procesy.
3.
ZAVEDENÍ ÚČINNÉHO KYBERNETICKÉHO ODRAZOVÁNÍ ZE STRANY
EU
Účinné odrazování znamená zavést rámec opatření, která jsou jak důvěryhodná, tak
i odrazující pro potenciální útočníky a pachatele kybernetických trestných činů. Dokud se
pachatelé kybernetických útoků – nestátní i státní – kromě neúspěchu nebudou mít čeho
obávat, budou mít jen malou motivaci, aby se o ně přestali pokoušet. Ústředním prvkem
účinného odrazování je účinnější reakce donucovacích orgánů zaměřená na odhalení,
vysledování a stíhání pachatelů kybernetických trestných činů. K tomu se připojuje potřeba,
aby EU podporovala své členské státy v rozvoji kapacit kybernetické bezpečnosti dvojího
užití. Kybernetické útoky můžeme zvrátit, pouze když zvýšíme šance na dopadení a stíhání
těch, kteří je páchají. Kybernetické útoky by se měly bezodkladně vyšetřit a pachatelé by měli
být pohnáni před spravedlnost, nebo by měla být přijata opatření umožňující patřičnou
politickou nebo diplomatickou reakci. V případě velké krize s významným mezinárodním
a obranným rozměrem by vysoká představitelka mohla možnosti, jak adekvátně reagovat,
předložit Radě.
Jeden krok ke zlepšení trestněprávní reakce na kybernetické útoky už byl učiněn přijetím
směrnice o útocích na informační systémy59 v roce 2013. Tím se stanovila minimální pravidla
týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti útoků na informační systémy, jakož
i operativní opatření ke zlepšení spolupráce mezi orgány. Směrnice zajistila významný
58
59
COM(2017) 477.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační
systémy.
13
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents