1.
ÚVOD
Kybernetická bezpečnost je kriticky důležitá pro naši prosperitu i bezpečnost. Jak se naše
každodenní životy a ekonomiky stávají závislejší na digitálních technologiích, jsme
kybernetickým hrozbám vystaveni čím dál tím víc. Kybernetické bezpečnostní incidenty
se stále více různí, a to jak z hlediska toho, kdo je za ně odpovědný, tak i toho, čeho se snaží
dosáhnout. Nekalé činnosti v kyberprostoru ohrožují nejenom naše ekonomiky a prosazování
jednotného digitálního trhu, ale také samotné fungování našich demokracií, naši svobodu
a naše hodnoty. Naše budoucí bezpečnost závisí na transformaci našich schopností chránit EU
před kybernetickými hrozbami: civilní infrastruktura i vojenská kapacita se opírají o bezpečné
digitální systémy. Bylo to uznáno Evropskou radou v červnu 20171 a také v Globální strategii
zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie2.
Rizika rostou exponenciálně. Studie ukazují, že hospodářský dopad kyberkriminality se od
roku 2013 do roku 2017 zvýšil pětinásobně a do roku 2019 by se mohl dále zčtyřnásobit3.
Roste zejména dopad ransomwaru4 a poslední útoky5 odrážejí značný nárůst kybernetické
trestné činnosti. Ransomware však zdaleka není jedinou hrozbou.
Kybernetické hrozby pocházejí jak od nestátních, tak i od státních subjektů: často jde
o trestnou činnost motivovanou ziskem, pohnutky mohou však být i politické a strategické.
Hrozbu trestné činnosti stupňuje stírání hranic mezi kyberkriminalitou a „tradičními“
trestnými činy, protože zločinci používají internet jednak jako cestu, jak svou činnost rozšířit,
jednak jako zdroj pro hledání nových metod a nástrojů pro páchání trestných činů6.
V převážné většině případů jsou však šance na vysledování zločinců minimální a šance na
jejich stíhání ještě menší.
Současně s tím státní subjekty dosahují ve stále větší míře svých geopolitických cílů nejenom
prostřednictvím tradičních nástrojů, jako jsou vojenské síly, ale také pomocí méně nápadných
kybernetických nástrojů, včetně zasahování do vnitřních demokratických procesů. V současné
době se všeobecně přiznává využívání kybernetického prostoru jako oblasti vedení války, a to
buď samostatně, nebo v rámci hybridního přístupu. Dezinformační kampaně, falešné zprávy
a kybernetické operace namířené na kritickou infrastrukturu jsou čím dál tím běžnější
a vyžadují si reakci. Proto Komise ve svém diskusním dokumentu o budoucnosti evropské
obrany7 zdůraznila význam spolupráce v oblasti kybernetické obrany.
Pokud svou kybernetickou bezpečnost podstatně nezlepšíme, bude se riziko souběžně
s digitální transformací zvyšovat. Očekává se, že do roku 2020 budou na internet připojeny
desítky miliard zařízení „internetu věcí“, ale kybernetická bezpečnost zatím nemá při jejich
konstruování prioritu8. Když se nebudou chránit zařízení, která budou řídit naše energetické
sítě, vozidla a dopravní sítě, podniky, finance, nemocnice a domovy, mohlo by to mít
1
2
3
4
5
6
7
8
http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/06/23-euco-conclusions/
http://europa.eu/globalstrategy/
Viz například „Net losses: Estimating the Global Cost of Cybercrime“ (Čisté ztráty: Odhad globálních
nákladů způsobených kyberkriminalitou), McAfee & Centre for Strategic and International Studies, 2014.
Ransomware je typ škodlivého softwaru, který zabraňuje uživatelům v přístupu k jejich systému, nebo ho
omezuje, a to buď blokováním obrazovky systému, nebo blokováním uživatelských souborů, pokud se
nezaplatí výkupné.
V květnu 2017 útok ransomwaru WannaCry postihl přes 400 000 počítačů ve více než 150 zemích. O měsíc
později útok ransomwaru „Petya“ zasáhl Ukrajinu a několik společností na celém světě.
Posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti, Europol, 2017.
https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-defence_cs.pdf
IDC a TXT Solutions (2014), SMART 2013/0037. Propojení cloud computingu a internetu věcí, studie
vypracovaná pro Evropskou komisi.
2
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents