1. ÚVOD Kybernetická bezpečnost je kriticky důležitá pro naši prosperitu i bezpečnost. Jak se naše každodenní životy a ekonomiky stávají závislejší na digitálních technologiích, jsme kybernetickým hrozbám vystaveni čím dál tím víc. Kybernetické bezpečnostní incidenty se stále více různí, a to jak z hlediska toho, kdo je za ně odpovědný, tak i toho, čeho se snaží dosáhnout. Nekalé činnosti v kyberprostoru ohrožují nejenom naše ekonomiky a prosazování jednotného digitálního trhu, ale také samotné fungování našich demokracií, naši svobodu a naše hodnoty. Naše budoucí bezpečnost závisí na transformaci našich schopností chránit EU před kybernetickými hrozbami: civilní infrastruktura i vojenská kapacita se opírají o bezpečné digitální systémy. Bylo to uznáno Evropskou radou v červnu 20171 a také v Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie2. Rizika rostou exponenciálně. Studie ukazují, že hospodářský dopad kyberkriminality se od roku 2013 do roku 2017 zvýšil pětinásobně a do roku 2019 by se mohl dále zčtyřnásobit3. Roste zejména dopad ransomwaru4 a poslední útoky5 odrážejí značný nárůst kybernetické trestné činnosti. Ransomware však zdaleka není jedinou hrozbou. Kybernetické hrozby pocházejí jak od nestátních, tak i od státních subjektů: často jde o trestnou činnost motivovanou ziskem, pohnutky mohou však být i politické a strategické. Hrozbu trestné činnosti stupňuje stírání hranic mezi kyberkriminalitou a „tradičními“ trestnými činy, protože zločinci používají internet jednak jako cestu, jak svou činnost rozšířit, jednak jako zdroj pro hledání nových metod a nástrojů pro páchání trestných činů6. V převážné většině případů jsou však šance na vysledování zločinců minimální a šance na jejich stíhání ještě menší. Současně s tím státní subjekty dosahují ve stále větší míře svých geopolitických cílů nejenom prostřednictvím tradičních nástrojů, jako jsou vojenské síly, ale také pomocí méně nápadných kybernetických nástrojů, včetně zasahování do vnitřních demokratických procesů. V současné době se všeobecně přiznává využívání kybernetického prostoru jako oblasti vedení války, a to buď samostatně, nebo v rámci hybridního přístupu. Dezinformační kampaně, falešné zprávy a kybernetické operace namířené na kritickou infrastrukturu jsou čím dál tím běžnější a vyžadují si reakci. Proto Komise ve svém diskusním dokumentu o budoucnosti evropské obrany7 zdůraznila význam spolupráce v oblasti kybernetické obrany. Pokud svou kybernetickou bezpečnost podstatně nezlepšíme, bude se riziko souběžně s digitální transformací zvyšovat. Očekává se, že do roku 2020 budou na internet připojeny desítky miliard zařízení „internetu věcí“, ale kybernetická bezpečnost zatím nemá při jejich konstruování prioritu8. Když se nebudou chránit zařízení, která budou řídit naše energetické sítě, vozidla a dopravní sítě, podniky, finance, nemocnice a domovy, mohlo by to mít 1 2 3 4 5 6 7 8 http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/06/23-euco-conclusions/ http://europa.eu/globalstrategy/ Viz například „Net losses: Estimating the Global Cost of Cybercrime“ (Čisté ztráty: Odhad globálních nákladů způsobených kyberkriminalitou), McAfee & Centre for Strategic and International Studies, 2014. Ransomware je typ škodlivého softwaru, který zabraňuje uživatelům v přístupu k jejich systému, nebo ho omezuje, a to buď blokováním obrazovky systému, nebo blokováním uživatelských souborů, pokud se nezaplatí výkupné. V květnu 2017 útok ransomwaru WannaCry postihl přes 400 000 počítačů ve více než 150 zemích. O měsíc později útok ransomwaru „Petya“ zasáhl Ukrajinu a několik společností na celém světě. Posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti, Europol, 2017. https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-defence_cs.pdf IDC a TXT Solutions (2014), SMART 2013/0037. Propojení cloud computingu a internetu věcí, studie vypracovaná pro Evropskou komisi. 2

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents