ohledně svobody na internetu86. V tomto ohledu EU zdůrazňuje význam zapojení všech zúčastněných stran do správy internetu. Komise také předložila návrh87 na modernizaci kontrol vývozu EU, včetně zavedení kontrol vývozu kritických technologií kybernetického dohledu, které by mohly vést k porušování lidských práv nebo být zneužity proti bezpečnosti EU, a zintenzivní dialogy s třetími zeměmi s cílem podpořit celosvětové sbližování a odpovědné chování v této oblasti. 4.2 Budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti Globální stabilita v kyberprostoru se opírá o místní a vnitrostátní schopnost všech zemí předcházet kybernetickým incidentům a reagovat na ně, jakož i vyšetřovat a stíhat případy kyberkriminality. Podpora úsilí ve vytváření vnitrostátní odolnosti v třetích zemích zvýší úroveň kybernetické bezpečnosti na celém světě s kladnými dopady pro EU. Boj s rychle se vyvíjejícími kybernetickými hrozbami zřejmě ukazuje na potřebu úsilí v oblasti odborné přípravy, politiky a legislativy, jakož i účinného fungování týmů CSIRT a útvarů zabývajících se kyberkriminalitou ve všech zemích po celém světě. Od roku 2013 má EU vedoucí postavení v budování mezinárodních kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti a systematicky toto úsilí spojuje s rozvojovou spoluprací. EU bude i nadále podporovat model budování kapacit založený na právech v souladu s přístupem „Digital4Development“88. Prioritami pro budování kapacit budou sousední země EU a rozvojové země, v nichž dochází k rychlému růstu konektivity a prudkému rozvoji hrozeb. Úsilí EU bude doplňkem rozvojového programu EU s přihlédnutím k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a celkovému úsilí v budování institucionálních kapacit. Aby si EU zlepšila schopnost mobilizovat své kolektivní odborné znalosti na podporu tohoto budování kapacit, měla by se vytvořit vyhrazená síť EU pro budování kybernetických kapacit, která by spojovala ESVČ, orgány členských států zabývající se kyberprostorem, agentury EU, útvary Komise, akademickou sféru a občanskou společnost. Budou zpracovány pokyny EU pro budování kybernetických kapacit s cílem pomoci poskytnout lepší politické vedení a stanovit priority, pokud jde o úsilí EU v pomoci třetím zemím. EU bude rovněž spolupracovat s jinými dárci v této oblasti, aby se zamezilo zdvojování úsilí a usnadnilo cílenější budování kapacit v různých regionech. 4.3 Spolupráce EU a NATO Na základě už dosaženého značného pokroku prohloubí EU spolupráci EU a NATO v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb a obrany, jak předpokládá společné prohlášení ze dne 8. července 201689. Priority zahrnují podporu interoperability prostřednictvím soudržných požadavků a norem v oblasti kybernetické obrany, posílení spolupráce v odborné přípravě a cvičeních a harmonizaci požadavků na odbornou přípravu. EU a NATO budou rovněž podporovat spolupráci ve výzkumu a inovacích v oblasti kybernetické obrany a stavět na stávajícím technickém mechanismu pro sdílení informací o kybernetické bezpečnosti mezi příslušnými orgány pro kybernetickou bezpečnost90. Mělo by se zintenzivnit nedávné společné úsilí v boji proti hybridním hrozbám, zejména spolupráce 86 87 88 89 90 Obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline. COM(2016) 616. SWD(2017) 157. http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/07/08-eu-nato-joint-declaration/ CERT-EU a NCIRC (NATO Computer Incident Response Capability). 20

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents