zničující následky a nesmírně poškodit důvěru spotřebitelů ve vznikající technologie.
Nebezpečí politicky motivovaných útoků na civilní cíle a nedostatky ve vojenské
kybernetické obraně toto riziko ještě více prohlubují.
Přístup stanovený v tomto společném sdělení poskytne EU lepší pozici, aby mohla těmto
hrozbám čelit. Zabezpečil by větší odolnost a strategickou autonomii, zvýšil by schopnosti
z hlediska technologie a dovedností, a také by pomohl vytvořit silný jednotný trh. K tomu je
třeba zavést správné struktury, aby byla zajištěna robustní kybernetická bezpečnost a reakce
v případě potřeby, a to s plnou účastí všech klíčových subjektů. Tento přístup by také lépe
odrazoval od kybernetických útoků, neboť by zintenzivnil práci na tom, aby jejich pachatelé
byli odhaleni, vysledováni a pohnáni k odpovědnosti. Rozvojem mezinárodní spolupráce jako
platformy pro vedoucí postavení EU v oblasti kybernetické bezpečnosti by rovněž zohlednil
mezinárodní rozměr. Tyto kroky jsou založeny na přístupech jednotného digitálního trhu,
globální strategii, Evropském programu pro bezpečnost9, společném rámci pro boj proti
hybridním hrozbám10 a sdělení o vzniku Evropského obranného fondu11 12.
EU už na mnohých těchto otázkách pracuje: teď nastal čas spojit různé směry, kterými
se práce ubírá. V roce 2013 EU vytyčila strategii kybernetické bezpečnosti, která zahájila řadu
klíčových činností ke zvýšení kybernetické odolnosti13. Její hlavní cíle a zásady, a to podpora
spolehlivého, bezpečného a otevřeného kybernetického ekosystému, zůstávají platné. Situace
v oblasti hrozeb, která se neustále vyvíjí a prohlubuje, si však vyžaduje více opatření,
abychom odolali a útokům a odradili jejich pachatele i v budoucnosti14.
Vzhledem k oblasti působnosti svých politik a díky nástrojům, strukturám a schopnostem,
které jsou jí k dispozici, má EU dobrou pozici k tomu, aby se kybernetickou bezpečností
zabývala. I když za národní bezpečnost nadále odpovídají členské státy, rozsah a přeshraniční
charakter hrozby je pádným důvodem pro opatření EU, která členským státům poskytnou
pobídky a podporu, aby rozvíjely a udržovaly větší a lepší vnitrostátní schopnosti
kybernetické bezpečnosti, a současně vybudují kapacity na úrovni EU. Tento přístup má
motivovat všechny subjekty – EU, členské státy, průmysl i jednotlivé osoby – k tomu, aby
kybernetické bezpečnosti daly prioritu, která je potřebná k zajištění odolnosti a lepší reakce
EU na kybernetické útoky. Přinese konkrétní kroky s cílem pomoci odhalit a vyšetřit
jakoukoli formu kybernetických incidentů proti EU a jejím členským státům a příslušně
reagovat, včetně stíhání pachatelů trestných činů. Umožní, aby vnější činnost EU účinně
podporovala kybernetickou bezpečnost v celosvětovém měřítku. Výsledkem bude, že se EU
posune od reaktivního k proaktivnímu přístupu, pokud jde o ochranu evropské prosperity,
společnosti a hodnot, jakož i základních práv a svobod, a bude reagovat na existující i budoucí
hrozby.
2.
BUDOVÁNÍ ODOLNOSTI EU VŮČI KYBERNETICKÝM ÚTOKŮM
Silná kybernetická odolnost vyžaduje kolektivní a široký přístup. K tomu jsou zapotřebí
robustnější a efektivnější struktury na podporu kybernetické bezpečnosti a reakci na
9
10
11
12
13
14
COM(2015) 185 final.
JOIN(2016) 18 final.
COM(2017) 295.
Tento přístup je rovněž podložen nezávislým vědeckým poradenstvím poskytovaným skupinou vědeckých
poradců Evropské komise na vysoké úrovni v rámci mechanismu vědeckého poradenství (viz odkazy níže).
JOIN(2013) 1 final. Posouzení této strategie je k dispozici v SWD(2017) 295.
Není-li stanoveno jinak, návrhy v tomto sdělení jsou rozpočtově neutrální. Každá iniciativa, která má dopad
na rozpočet, bude podléhat řádnému rozpočtovému procesu a nemůže předjímat příští víceletý finanční rámec
po roce 2020.
3
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents