zničující následky a nesmírně poškodit důvěru spotřebitelů ve vznikající technologie. Nebezpečí politicky motivovaných útoků na civilní cíle a nedostatky ve vojenské kybernetické obraně toto riziko ještě více prohlubují. Přístup stanovený v tomto společném sdělení poskytne EU lepší pozici, aby mohla těmto hrozbám čelit. Zabezpečil by větší odolnost a strategickou autonomii, zvýšil by schopnosti z hlediska technologie a dovedností, a také by pomohl vytvořit silný jednotný trh. K tomu je třeba zavést správné struktury, aby byla zajištěna robustní kybernetická bezpečnost a reakce v případě potřeby, a to s plnou účastí všech klíčových subjektů. Tento přístup by také lépe odrazoval od kybernetických útoků, neboť by zintenzivnil práci na tom, aby jejich pachatelé byli odhaleni, vysledováni a pohnáni k odpovědnosti. Rozvojem mezinárodní spolupráce jako platformy pro vedoucí postavení EU v oblasti kybernetické bezpečnosti by rovněž zohlednil mezinárodní rozměr. Tyto kroky jsou založeny na přístupech jednotného digitálního trhu, globální strategii, Evropském programu pro bezpečnost9, společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám10 a sdělení o vzniku Evropského obranného fondu11 12. EU už na mnohých těchto otázkách pracuje: teď nastal čas spojit různé směry, kterými se práce ubírá. V roce 2013 EU vytyčila strategii kybernetické bezpečnosti, která zahájila řadu klíčových činností ke zvýšení kybernetické odolnosti13. Její hlavní cíle a zásady, a to podpora spolehlivého, bezpečného a otevřeného kybernetického ekosystému, zůstávají platné. Situace v oblasti hrozeb, která se neustále vyvíjí a prohlubuje, si však vyžaduje více opatření, abychom odolali a útokům a odradili jejich pachatele i v budoucnosti14. Vzhledem k oblasti působnosti svých politik a díky nástrojům, strukturám a schopnostem, které jsou jí k dispozici, má EU dobrou pozici k tomu, aby se kybernetickou bezpečností zabývala. I když za národní bezpečnost nadále odpovídají členské státy, rozsah a přeshraniční charakter hrozby je pádným důvodem pro opatření EU, která členským státům poskytnou pobídky a podporu, aby rozvíjely a udržovaly větší a lepší vnitrostátní schopnosti kybernetické bezpečnosti, a současně vybudují kapacity na úrovni EU. Tento přístup má motivovat všechny subjekty – EU, členské státy, průmysl i jednotlivé osoby – k tomu, aby kybernetické bezpečnosti daly prioritu, která je potřebná k zajištění odolnosti a lepší reakce EU na kybernetické útoky. Přinese konkrétní kroky s cílem pomoci odhalit a vyšetřit jakoukoli formu kybernetických incidentů proti EU a jejím členským státům a příslušně reagovat, včetně stíhání pachatelů trestných činů. Umožní, aby vnější činnost EU účinně podporovala kybernetickou bezpečnost v celosvětovém měřítku. Výsledkem bude, že se EU posune od reaktivního k proaktivnímu přístupu, pokud jde o ochranu evropské prosperity, společnosti a hodnot, jakož i základních práv a svobod, a bude reagovat na existující i budoucí hrozby. 2. BUDOVÁNÍ ODOLNOSTI EU VŮČI KYBERNETICKÝM ÚTOKŮM Silná kybernetická odolnost vyžaduje kolektivní a široký přístup. K tomu jsou zapotřebí robustnější a efektivnější struktury na podporu kybernetické bezpečnosti a reakci na 9 10 11 12 13 14 COM(2015) 185 final. JOIN(2016) 18 final. COM(2017) 295. Tento přístup je rovněž podložen nezávislým vědeckým poradenstvím poskytovaným skupinou vědeckých poradců Evropské komise na vysoké úrovni v rámci mechanismu vědeckého poradenství (viz odkazy níže). JOIN(2013) 1 final. Posouzení této strategie je k dispozici v SWD(2017) 295. Není-li stanoveno jinak, návrhy v tomto sdělení jsou rozpočtově neutrální. Každá iniciativa, která má dopad na rozpočet, bude podléhat řádnému rozpočtovému procesu a nemůže předjímat příští víceletý finanční rámec po roce 2020. 3

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents