zřízení rámce EU pro certifikaci kybernetické bezpečnosti18. Rámec by stanovil postup pro vytvoření celounijních režimů certifikace kybernetické bezpečnosti a zahrnoval by produkty, služby a/nebo systémy, u nichž se úroveň zabezpečení přizpůsobuje jejich použití (ať už jde o kritickou infrastrukturu nebo spotřebitelská zařízení)19. Měl by zřejmé přínosy pro podniky, neboť by odstranil potřebu podstupovat několik procesů certifikace při obchodování přes hranice, čímž by omezil administrativní a finanční náklady. Používání režimů vyvinutých na základě tohoto rámce by také pomohlo vytvářet důvěru spotřebitelů, jelikož certifikátem shody by kupující a uživatelé byli informování a ujištěni o bezpečnostních vlastnostech produktů a služeb, které nakupují a používají. Vysoké normy kybernetické bezpečnosti by se tak staly zdrojem konkurenční výhody. Ve výsledku by se dosáhlo vyšší odolnosti, neboť produkty a služby IKT by se formálně hodnotily s ohledem na stanovený soubor norem kybernetické bezpečnosti, které by se mohly vypracovat v úzkém spojení se širší prací probíhající na normách IKT20. Režimy podle rámce by byly dobrovolné a neukládaly by prodejcům nebo poskytovatelům služeb žádné bezprostřední regulační povinnosti. Režimy by nebyly v rozporu s žádnými použitelnými právními požadavky, například právními předpisy EU o ochraně osobních údajů. Jakmile se rámec vytvoří, Komise vyzve příslušné zúčastněné strany, aby se zaměřily na tři prioritní oblasti:  bezpečnost v kritických nebo vysoce rizikových aplikacích21: systémy, na které se spoléháme v každodenním životě – od automobilů po strojní zařízení v podnicích, od největších systémů, jako jsou letadla nebo elektrárny, po nejmenší, např. zdravotnické prostředky – jsou ve stále větší míře digitální a vzájemně propojené. Klíčové komponenty IKT v takových produktech a systémech by proto podléhaly důslednému posouzení bezpečnosti,  kybernetická bezpečnost ve velmi rozšířených digitálních produktech, sítích, systémech a službách používaných v soukromém i veřejném sektoru, pokud jde o obranu proti útokům a uplatňování regulačních povinností22 – například šifrování elektronické pošty, firewally a virtuální soukromé sítě (VPN); je nezbytně důležité, aby rozmach používání těchto nástrojů nevedl k novým zdrojům rizika nebo novým zranitelnostem,  používání metody „bezpečnost již od fáze návrhu“ v levných, digitálních a vzájemně propojených zařízeních pro širokou spotřebitelskou veřejnost, která vytvářejí internet věcí: režimy podle rámce by mohly informovat, že výrobky jsou vytvořeny s použitím nejnovějších metod bezpečného vývoje, že byly podrobeny příslušným bezpečnostním testům a že prodejci se zavázali aktualizovat software v případě nově zjištěných zranitelností nebo hrozeb. Tyto priority by měly náležitě zohledňovat vyvíjející se situaci v oblasti hrozeb kybernetické bezpečnosti, jakož i důležitost základních služeb, například infrastruktur v oblasti dopravy, 18 19 20 21 22 COM(2017) 477. Úroveň zabezpečení udává stupeň důslednosti posouzení bezpečnosti a obvykle je úměrná úrovni rizika spojeného s těmito oblastmi používání nebo funkcemi (tj. pro produkty nebo služby IKT používané ve vysoce rizikových oblastech používání nebo funkcích je požadována vyšší úroveň zabezpečení). COM(2016) 176. Výjimkou by byly případy, kdy se povinná nebo dobrovolná certifikace řídí jinými akty Unie. Například směrnice (EU) 2016/1148, nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2015/2366 a další navrhované právní předpisy, jako je evropský kodex pro elektronické komunikace, vyžadují, aby organizace zavedly příslušná bezpečnostní opatření s cílem řešit relevantní rizika kybernetické bezpečnosti. 5

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents