zřízení rámce EU pro certifikaci kybernetické bezpečnosti18. Rámec by stanovil postup pro
vytvoření celounijních režimů certifikace kybernetické bezpečnosti a zahrnoval by produkty,
služby a/nebo systémy, u nichž se úroveň zabezpečení přizpůsobuje jejich použití (ať už jde
o kritickou infrastrukturu nebo spotřebitelská zařízení)19. Měl by zřejmé přínosy pro podniky,
neboť by odstranil potřebu podstupovat několik procesů certifikace při obchodování přes
hranice, čímž by omezil administrativní a finanční náklady. Používání režimů vyvinutých na
základě tohoto rámce by také pomohlo vytvářet důvěru spotřebitelů, jelikož certifikátem
shody by kupující a uživatelé byli informování a ujištěni o bezpečnostních vlastnostech
produktů a služeb, které nakupují a používají. Vysoké normy kybernetické bezpečnosti by
se tak staly zdrojem konkurenční výhody. Ve výsledku by se dosáhlo vyšší odolnosti, neboť
produkty a služby IKT by se formálně hodnotily s ohledem na stanovený soubor norem
kybernetické bezpečnosti, které by se mohly vypracovat v úzkém spojení se širší prací
probíhající na normách IKT20.
Režimy podle rámce by byly dobrovolné a neukládaly by prodejcům nebo poskytovatelům
služeb žádné bezprostřední regulační povinnosti. Režimy by nebyly v rozporu s žádnými
použitelnými právními požadavky, například právními předpisy EU o ochraně osobních
údajů.
Jakmile se rámec vytvoří, Komise vyzve příslušné zúčastněné strany, aby se zaměřily na tři
prioritní oblasti:
bezpečnost v kritických nebo vysoce rizikových aplikacích21: systémy, na které
se spoléháme v každodenním životě – od automobilů po strojní zařízení v podnicích, od
největších systémů, jako jsou letadla nebo elektrárny, po nejmenší, např. zdravotnické
prostředky – jsou ve stále větší míře digitální a vzájemně propojené. Klíčové komponenty
IKT v takových produktech a systémech by proto podléhaly důslednému posouzení
bezpečnosti,
kybernetická bezpečnost ve velmi rozšířených digitálních produktech, sítích, systémech
a službách používaných v soukromém i veřejném sektoru, pokud jde o obranu proti
útokům a uplatňování regulačních povinností22 – například šifrování elektronické pošty,
firewally a virtuální soukromé sítě (VPN); je nezbytně důležité, aby rozmach používání
těchto nástrojů nevedl k novým zdrojům rizika nebo novým zranitelnostem,
používání metody „bezpečnost již od fáze návrhu“ v levných, digitálních a vzájemně
propojených zařízeních pro širokou spotřebitelskou veřejnost, která vytvářejí internet věcí:
režimy podle rámce by mohly informovat, že výrobky jsou vytvořeny s použitím
nejnovějších metod bezpečného vývoje, že byly podrobeny příslušným bezpečnostním
testům a že prodejci se zavázali aktualizovat software v případě nově zjištěných
zranitelností nebo hrozeb.
Tyto priority by měly náležitě zohledňovat vyvíjející se situaci v oblasti hrozeb kybernetické
bezpečnosti, jakož i důležitost základních služeb, například infrastruktur v oblasti dopravy,
18
19
20
21
22
COM(2017) 477.
Úroveň zabezpečení udává stupeň důslednosti posouzení bezpečnosti a obvykle je úměrná úrovni rizika
spojeného s těmito oblastmi používání nebo funkcemi (tj. pro produkty nebo služby IKT používané ve
vysoce rizikových oblastech používání nebo funkcích je požadována vyšší úroveň zabezpečení).
COM(2016) 176.
Výjimkou by byly případy, kdy se povinná nebo dobrovolná certifikace řídí jinými akty Unie.
Například směrnice (EU) 2016/1148, nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2015/2366 a další navrhované
právní předpisy, jako je evropský kodex pro elektronické komunikace, vyžadují, aby organizace zavedly
příslušná bezpečnostní opatření s cílem řešit relevantní rizika kybernetické bezpečnosti.
5
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents