energetiky, zdravotní péče, bankovnictví, finančních trhů a pitné vody nebo digitální
infrastruktury23.
I když u žádného produktu, systému nebo služby IKT není možné zaručit „stoprocentní“
bezpečnost, existuje několik dobře známých a podrobně zdokumentovaných nedostatků
v návrhu produktů IKT, které lze využít pro útoky. Přístup na základě „bezpečnosti již od fáze
návrhu“ přijatý výrobci propojených zařízení, softwaru a IT vybavení by zajistil, že by
se kybernetická bezpečnost řešila před uvedením nových produktů na trh. Mohlo by to být
součástí zásady „náležité péče“, která by se podrobněji rozpracovala ve spolupráci
s průmyslem a mohla by snížit zranitelnost produktů/softwaru pomocí řady metod
uplatňovaných od fáze návrhu až po zkoušení a ověřování, včetně případného formálního
ověření, dlouhodobé údržby a používání bezpečných procesů životního cyklu vývoje, jakož
i vývoje aktualizací a bezpečnostních záplat pro řešení dříve nezjištěných zranitelností
a zajištění rychlých aktualizací a oprav24. Zvýšilo by to rovněž důvěru spotřebitelů v digitální
produkty.
Kromě toho je třeba uznat důležitou úlohu nezávislých výzkumných pracovníků v oblasti
bezpečnosti při zjišťování zranitelností existujících produktů a služeb a ve všech členských
státech by se měly vytvořit podmínky, které umožní koordinované zveřejňování informací
o zranitelnostech25 na základě osvědčených postupů26 a příslušných norem27.
Konkrétní sektory současně čelí specifickým problémům a měly by být podněcovány
k tomu, aby si vyvinuly vlastní přístup. Všeobecné strategie kybernetické bezpečnosti by tak
byly doplněny odvětvovými strategiemi kybernetické bezpečnosti v oblastech, jako jsou
finanční služby28, energetika, doprava a zdravotnictví29.
Komise už zdůraznila konkrétní otázky ohledně odpovědnosti, které nové digitální
technologie přináší30, a probíhá práce na analýze důsledků; další kroky budou dokončeny do
června 2018. Kybernetická bezpečnost staví podniky a dodavatelské řetězce před otázky
týkající se připisování škod a jejich neřešení bude brzdit rozvoj silného jednotného trhu
v oblasti produktů a služeb kybernetické bezpečnosti.
A v neposlední řadě závisí rozvoj jednotného trhu EU rovněž na začlenění kybernetické
bezpečnosti do politiky v oblasti obchodu a investic. Vliv pořizování kritických technologií
v zahraničí – jejichž významným příkladem je kybernetická bezpečnost – je klíčovým
23
24
25
26
27
28
29
30
Odvětví spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne
6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů
v Unii.
Kybernetická bezpečnost na evropském jednotném digitálním trhu, skupina vědeckých poradců na vysoké
úrovni, březen 2017.
Koordinované zveřejňování informací o zranitelnostech je forma spolupráce, která usnadňuje a umožňuje
výzkumným pracovníkům v oblasti bezpečnosti hlásit zranitelnosti vlastníkovi nebo prodejci informačního
systému a dát organizaci možnost správně a včas diagnostikovat a napravit danou zranitelnost dříve, než jsou
podrobnosti o zranitelnosti sděleny třetím stranám nebo veřejnosti.
Například příručka „Good Practice Guide on Vulnerability Disclosure. From challenges to
recommendations“ (Příručka osvědčených postupů při zveřejňování zranitelností. Od výzev k doporučením),
ENISA, 2016.
ISO/IEC 29147:2014 – Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Zveřejňování informaci
o zranitelnostech.
Nadcházející práce Komise na finančních technologiích bude zahrnovat kybernetickou bezpečnost pro
finanční sektor.
Například v odvětví energetiky jde o spojení velmi starých informačních technologií se špičkovými
a zejména s požadavky energetické sítě v reálném čase.
COM(2017) 228.
6
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents