energetiky, zdravotní péče, bankovnictví, finančních trhů a pitné vody nebo digitální infrastruktury23. I když u žádného produktu, systému nebo služby IKT není možné zaručit „stoprocentní“ bezpečnost, existuje několik dobře známých a podrobně zdokumentovaných nedostatků v návrhu produktů IKT, které lze využít pro útoky. Přístup na základě „bezpečnosti již od fáze návrhu“ přijatý výrobci propojených zařízení, softwaru a IT vybavení by zajistil, že by se kybernetická bezpečnost řešila před uvedením nových produktů na trh. Mohlo by to být součástí zásady „náležité péče“, která by se podrobněji rozpracovala ve spolupráci s průmyslem a mohla by snížit zranitelnost produktů/softwaru pomocí řady metod uplatňovaných od fáze návrhu až po zkoušení a ověřování, včetně případného formálního ověření, dlouhodobé údržby a používání bezpečných procesů životního cyklu vývoje, jakož i vývoje aktualizací a bezpečnostních záplat pro řešení dříve nezjištěných zranitelností a zajištění rychlých aktualizací a oprav24. Zvýšilo by to rovněž důvěru spotřebitelů v digitální produkty. Kromě toho je třeba uznat důležitou úlohu nezávislých výzkumných pracovníků v oblasti bezpečnosti při zjišťování zranitelností existujících produktů a služeb a ve všech členských státech by se měly vytvořit podmínky, které umožní koordinované zveřejňování informací o zranitelnostech25 na základě osvědčených postupů26 a příslušných norem27. Konkrétní sektory současně čelí specifickým problémům a měly by být podněcovány k tomu, aby si vyvinuly vlastní přístup. Všeobecné strategie kybernetické bezpečnosti by tak byly doplněny odvětvovými strategiemi kybernetické bezpečnosti v oblastech, jako jsou finanční služby28, energetika, doprava a zdravotnictví29. Komise už zdůraznila konkrétní otázky ohledně odpovědnosti, které nové digitální technologie přináší30, a probíhá práce na analýze důsledků; další kroky budou dokončeny do června 2018. Kybernetická bezpečnost staví podniky a dodavatelské řetězce před otázky týkající se připisování škod a jejich neřešení bude brzdit rozvoj silného jednotného trhu v oblasti produktů a služeb kybernetické bezpečnosti. A v neposlední řadě závisí rozvoj jednotného trhu EU rovněž na začlenění kybernetické bezpečnosti do politiky v oblasti obchodu a investic. Vliv pořizování kritických technologií v zahraničí – jejichž významným příkladem je kybernetická bezpečnost – je klíčovým 23 24 25 26 27 28 29 30 Odvětví spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii. Kybernetická bezpečnost na evropském jednotném digitálním trhu, skupina vědeckých poradců na vysoké úrovni, březen 2017. Koordinované zveřejňování informací o zranitelnostech je forma spolupráce, která usnadňuje a umožňuje výzkumným pracovníkům v oblasti bezpečnosti hlásit zranitelnosti vlastníkovi nebo prodejci informačního systému a dát organizaci možnost správně a včas diagnostikovat a napravit danou zranitelnost dříve, než jsou podrobnosti o zranitelnosti sděleny třetím stranám nebo veřejnosti. Například příručka „Good Practice Guide on Vulnerability Disclosure. From challenges to recommendations“ (Příručka osvědčených postupů při zveřejňování zranitelností. Od výzev k doporučením), ENISA, 2016. ISO/IEC 29147:2014 – Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Zveřejňování informaci o zranitelnostech. Nadcházející práce Komise na finančních technologiích bude zahrnovat kybernetickou bezpečnost pro finanční sektor. Například v odvětví energetiky jde o spojení velmi starých informačních technologií se špičkovými a zejména s požadavky energetické sítě v reálném čase. COM(2017) 228. 6

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents