aspektem rámce pro prověřování přímých zahraničních investic v Evropské unii31, jehož
cílem je umožnit prověřování investic z třetích zemí z důvodů bezpečnosti a veřejného
pořádku. Obdobně už požadavky na kybernetickou bezpečnost vytvořily obchodní překážky
pro zboží a služby EU v důležitých odvětvích v řadě ekonomik třetích zemí. Rámec EU pro
certifikaci kybernetické bezpečnosti dále posílí mezinárodní postavení Evropy a měl by být
doplněn trvalým úsilím zaměřeným na vypracování celosvětových norem vysoké bezpečnosti
a dohod o vzájemném uznávání.
2.3
Plné provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací
Jelikož hlavní nástroje v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou v současné době ve
vnitrostátních rukou, EU identifikovala potřebu prosazovat vyšší normy. Kybernetické
bezpečnostní incidenty velkého rozsahu se málokdy dotýkají pouze jednoho členského státu,
neboť klíčová odvětví, jako jsou bankovnictví, energetika a doprava, jsou svou povahou ve
stále větší míře globalizovaná, závislá na digitálních technologiích a vzájemně propojená.
Směrnice o bezpečnosti sítí a informací je prvním celounijním právním předpisem
o kybernetické bezpečnosti32. Má zajistit vytvoření odolnosti prostřednictvím zlepšení
vnitrostátních kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, podpory lepší spolupráce mezi
členskými státy a požadavku, aby podniky v důležitých hospodářských odvětvích přijaly
účinné postupy řízení rizik a hlásily vnitrostátním orgánům závažné incidenty. Tyto
povinnosti se vztahují také na tři typy poskytovatelů klíčových internetových služeb: cloud
computing, internetové vyhledávače a on-line tržiště. Cílem směrnice je důkladnější
a systematičtější přístup a lepší tok informací.
Pro kybernetickou odolnost EU je důležité plné provedení směrnice všemi členskými státy do
května 2018. Členské státy tento postup podporují společnou prací, jejímž výsledkem do
podzimu 2017 budou pokyny na podporu harmonizovanějšího provádění, zejména pokud jde
o provozovatele základních služeb. Komise rovněž jako součást tohoto balíčku o kybernetické
bezpečnosti vydává sdělení33 s cílem podpořit toto úsilí, a to poskytnutím osvědčených
postupů od členských států významných pro provádění směrnice a pokynů, jak by směrnice
měla fungovat v praxi.
Oblastí, kde směrnice bude muset být doplněna, je tok informací. Směrnice například
zahrnuje pouze klíčová strategická odvětví – ale logicky bude nutný podobný přístup všech
zúčastněných stran postižených kybernetickými útoky, aby bylo k dispozici systematické
posuzování zranitelností a vstupních bodů využívaných pachateli kybernetických útoků.
Kromě toho spolupráce a výměna informací mezi veřejným a soukromým sektorem naráží na
řadu překážek. Vládní instituce a orgány veřejné správy se zdráhají sdílet informace důležité
pro kybernetickou bezpečnost, neboť mají obavy z narušení národní bezpečnosti nebo
konkurenceschopnosti. Soukromé podniky se zdráhají sdílet informace o svých
kybernetických zranitelnostech a utrpěných ztrátách kvůli obavám z prozrazení citlivých
obchodních informací, riziku poškození svého dobrého jména nebo riziku porušení pravidel
o ochraně údajů34. Musí se posílit důvěra v partnerství veřejného a soukromého sektoru, aby
31
32
33
34
COM(2017) 478.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění
vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
COM(2017) 476.
Kybernetická bezpečnost na evropském jednotném digitálním trhu, skupina vědeckých poradců na vysoké
úrovni, březen 2017. Konkrétní problém se týká obchodních tajemství, kdy ve sdělení „Posílení evropského
systému kybernetické odolnosti“ z července 2016 byla zaznamenána zdrženlivost v hlášení kybernetických
krádeží obchodních tajemství a význam důvěryhodných oznamovacích kanálů, které zaručují důvěrnost.
7
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents