systém kybernetické bezpečnosti včetně plného provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací, vyspělého řízení rizik a rámců dohledu na vnitrostátní úrovni. Tento fond, který by doplnil existující mechanismy pro řešení krizí na úrovni EU, by mohl aktivovat schopnost rychlé reakce v zájmu solidarity a financovat specifické kroky v reakci na mimořádné události, jako je náhrada napadeného zařízení nebo aktivace nástrojů pro reakci či zmírnění následků, a to s využitím vnitrostátních odborných znalostí, podobně jako mechanismus civilní ochrany EU. 2.5 Odborná síť pro kybernetickou bezpečnost s Evropským výzkumným a odborným střediskem pro kybernetickou bezpečnost Technologické nástroje kybernetické bezpečnosti jsou strategickými aktivy a rovněž klíčovými technologiemi růstu pro budoucnost. Je strategickým zájmem EU zajistit, aby si EU udržela a rozvíjela důležité dovednosti v zájmu zabezpečení digitální ekonomiky, společnosti a demokracie, ochrany kritického hardwaru a softwaru a poskytování klíčových služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti. Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti43 vytvořené v roce 2016 bylo významným prvním krokem, který dal podnět k investicím ve výši 1,8 miliardy EUR do roku 2020. Rozsah investic vynakládaných v jiných částech světa44 však ukazuje, že EU musí dělat více, pokud jde o investice, a překonat roztříštěnost kapacit rozprostřených po celé EU. Vzhledem k propracovanosti technologií kybernetické bezpečnosti, rozsahu potřebných investic a potřebě řešení, která fungují v celé EU, může EU poskytnout přidanou hodnotu. Na základě práce členských států a partnerství veřejného a soukromého sektoru by dalším krokem bylo posílení kapacit EU v oblasti kybernetické bezpečnosti prostřednictvím sítě odborných středisek v oblasti kybernetické bezpečnosti45, jejímž ústředním prvkem by bylo Evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost. Tato síť a její středisko by stimulovaly rozvoj a zavádění technologií v oblasti kybernetické bezpečnosti a doplnily by úsilí zaměřené na budování kapacit v této oblasti na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Komise zahájí posouzení dopadů za účelem prozkoumání dostupných možností – včetně možnosti zřízení společného podniku – s cílem vytvořit tuto strukturu v roce 2018. Komise jako první krok a v zájmu získání informací pro budoucí úvahy navrhne, aby byla v rámci programu Horizont 2020 zahájena pilotní fáze, která pomůže zapojit vnitrostátní střediska do sítě, a dodat tak nový impuls rozvoji kompetencí a technologií v oblasti kybernetické bezpečnosti. Za tímto účelem plánuje navrhnout krátkodobou finanční injekci ve výši 50 milionů EUR. Tato činnost doplní probíhající provádění partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti. Základem sítě a počátečním zaměřením střediska by bylo soustředění a formování výzkumného úsilí. V zájmu podpory rozvoje průmyslových kapacit by středisko mohlo působit jako projektový manažer v oblasti kapacit, schopný řídit mezinárodní projekty. Tím by se také dodal další stimul inovacím a konkurenceschopnosti průmyslu EU na celosvětové scéně, pokud jde o rozvoj digitálních technologií příští generace, včetně umělé inteligence, 43 44 45 C(2016) 4400 final. USA budou do kybernetické bezpečnosti jenom v roce 2017 investovat 19 miliard dolarů, což je o 35 % více oproti roku 2016. Bílý dům, Úřad tiskového tajemníka: „Fact Sheet: Cybersecurity National Action Plan“ (Informativní přehled: Vnitrostátní akční plán v oblasti kybernetické bezpečnosti), 9. února 2016. Síť by zahrnovala stávající a budoucí střediska kybernetické bezpečnosti zřízená v členských státech, jejichž členy by zpravidla byly veřejné výzkumné organizace a laboratoře. 9

Select target paragraph3

Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents