systém kybernetické bezpečnosti včetně plného provedení směrnice o bezpečnosti sítí
a informací, vyspělého řízení rizik a rámců dohledu na vnitrostátní úrovni. Tento fond, který
by doplnil existující mechanismy pro řešení krizí na úrovni EU, by mohl aktivovat schopnost
rychlé reakce v zájmu solidarity a financovat specifické kroky v reakci na mimořádné
události, jako je náhrada napadeného zařízení nebo aktivace nástrojů pro reakci či zmírnění
následků, a to s využitím vnitrostátních odborných znalostí, podobně jako mechanismus
civilní ochrany EU.
2.5
Odborná síť pro kybernetickou bezpečnost s Evropským výzkumným a odborným
střediskem pro kybernetickou bezpečnost
Technologické nástroje kybernetické bezpečnosti jsou strategickými aktivy a rovněž
klíčovými technologiemi růstu pro budoucnost. Je strategickým zájmem EU zajistit, aby si
EU udržela a rozvíjela důležité dovednosti v zájmu zabezpečení digitální ekonomiky,
společnosti a demokracie, ochrany kritického hardwaru a softwaru a poskytování klíčových
služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti43 vytvořené
v roce 2016 bylo významným prvním krokem, který dal podnět k investicím ve výši
1,8 miliardy EUR do roku 2020. Rozsah investic vynakládaných v jiných částech světa44 však
ukazuje, že EU musí dělat více, pokud jde o investice, a překonat roztříštěnost kapacit
rozprostřených po celé EU.
Vzhledem k propracovanosti technologií kybernetické bezpečnosti, rozsahu potřebných
investic a potřebě řešení, která fungují v celé EU, může EU poskytnout přidanou hodnotu. Na
základě práce členských států a partnerství veřejného a soukromého sektoru by dalším
krokem bylo posílení kapacit EU v oblasti kybernetické bezpečnosti prostřednictvím sítě
odborných středisek v oblasti kybernetické bezpečnosti45, jejímž ústředním prvkem by
bylo Evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost. Tato síť
a její středisko by stimulovaly rozvoj a zavádění technologií v oblasti kybernetické
bezpečnosti a doplnily by úsilí zaměřené na budování kapacit v této oblasti na úrovni EU a na
vnitrostátní úrovni. Komise zahájí posouzení dopadů za účelem prozkoumání dostupných
možností – včetně možnosti zřízení společného podniku – s cílem vytvořit tuto strukturu
v roce 2018.
Komise jako první krok a v zájmu získání informací pro budoucí úvahy navrhne, aby byla
v rámci programu Horizont 2020 zahájena pilotní fáze, která pomůže zapojit vnitrostátní
střediska do sítě, a dodat tak nový impuls rozvoji kompetencí a technologií v oblasti
kybernetické bezpečnosti. Za tímto účelem plánuje navrhnout krátkodobou finanční injekci ve
výši 50 milionů EUR. Tato činnost doplní probíhající provádění partnerství veřejného
a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Základem sítě a počátečním zaměřením střediska by bylo soustředění a formování
výzkumného úsilí. V zájmu podpory rozvoje průmyslových kapacit by středisko mohlo
působit jako projektový manažer v oblasti kapacit, schopný řídit mezinárodní projekty. Tím
by se také dodal další stimul inovacím a konkurenceschopnosti průmyslu EU na celosvětové
scéně, pokud jde o rozvoj digitálních technologií příští generace, včetně umělé inteligence,
43
44
45
C(2016) 4400 final.
USA budou do kybernetické bezpečnosti jenom v roce 2017 investovat 19 miliard dolarů, což je o 35 % více
oproti roku 2016. Bílý dům, Úřad tiskového tajemníka: „Fact Sheet: Cybersecurity National Action Plan“
(Informativní přehled: Vnitrostátní akční plán v oblasti kybernetické bezpečnosti), 9. února 2016.
Síť by zahrnovala stávající a budoucí střediska kybernetické bezpečnosti zřízená v členských státech, jejichž
členy by zpravidla byly veřejné výzkumné organizace a laboratoře.
9
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents