BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ: STRATEGICKÝ KONTEXT
Česká republika (dále jen „ČR“) se nachází ve stále složitějším bezpečnostním
prostředí, které již několik let prochází zásadní proměnou. Velkou roli hraje kritická
závislost státu a celé společnosti na moderních technologiích a kyberprostoru jako
takovém.
Kybernetické hrozby dnes dosahují bezprecedentní úrovně, což významně
souvisí s rozmachem digitalizace společnosti. Pokračuje trend, kdy se mnoho
tradičních bezpečnostních hrozeb zcela nebo alespoň částečně přesouvá do
kyberprostoru a dává vzniknout novým hrozbám, specifickým pro toto prostředí.
Dochází rovněž k silnějšímu prolínání různých hrozeb a hybridizaci bezpečnostního
prostředí, jehož dynamiku a rozsah umocňuje právě kyberprostor a moderní
technologie. Všechny tyto hrozby mají jedno společné – jsou již natolik komplexní, že
podrobují zkoušce důvěru veřejnosti ve stát a jeho instituce a v krajních případech
mohou narušit stabilitu země, společnosti a demokratické uspořádání státu.
Předpokladem pro přijímání a zavádění účinných opatření pro bezpečné
fungování kyberprostoru je v první řadě schopnost státu a bezpečnostních složek
porozumět dynamicky se rozvíjejícím hrozbám.
Zajišťování kybernetické bezpečnosti dnes výrazně přesahuje technologickou
rovinu a vyžaduje ucelený přístup. Při jejím řešení je třeba vzít v úvahu i specifické
politické, ekonomické, societální, kulturní či jiné aspekty a zájmy, které ovlivňují
využívání naší závislosti na moderních technologiích a kyberprostoru. Diplomatická,
právní, vzdělávací a další netechnická opatření jsou nezbytným nástrojem pro boj
s kybernetickými hrozbami a budování odolné informační společnosti.
Lze identifikovat růst intenzity využívání kyberprostoru pro prosazování
zahraničněpolitických zájmů států. ČR je dlouhodobě cílem kybernetické špionáže,
jejímž záměrem jsou zejména státní instituce. Takto získávané informace útočníkovi
poskytují výhodu při diplomatických jednáních, oslabují vyjednávací pozici ČR
a ohrožují její strategické zájmy. Cílem státních aktérů přitom nejsou pouze orgány
veřejné moci, ale rovněž se projevuje rostoucí zájem i o důležité soukromé subjekty,
jako jsou malé a střední podniky s významným know-how, jakož i o akademickou
sféru či výzkumné instituce. Zvýšené riziko průmyslové špionáže v podnicích,
akademické a výzkumné sféře je úměrné rozvoji průmyslu v ČR a jeho dopady mohou
výrazně oslabit naši konkurenceschopnost.
Státní a nestátní aktéři, mnohdy
Operační domény
podporovaní nebo tolerovaní ze strany států,
Kyberprostor byl uznán jako operační
provádí cíleně škodlivé, ofenzivní kybernetické
doména vedle domény pozemní,
operace. Kyberprostor je relativně novou
námořní, vzdušné na summitu NATO
ve Varšavě v roce 2016. Další
operační doménou a není překvapením, že
doménou mezi stávajícími byl uznán
dochází k navyšování armádních rozpočtů na
vesmír v Londýně roku 2019.
kybernetické aktivity napříč státy NATO i zbytku
světa. Lze tedy objektivně identifikovat vzrůstající význam vojenských operací
v kyberprostoru a na určitých případech i trend intenzivního rozvoje schopností v této
5
Select target paragraph3
Connect to a paragraph
Connect to an entity
Disable highlights
Add to table of contents